Aprílová víkendovka 2004

Luleč u Vyškova

Ubytováni jsme byli na vojenské faře v Lulči. Ze všech koutů a stěn dýchala vojenská atmosféra, až mnozí z nás zalitovali, že mají modrou knížku. A děvčata litovala, že nejsou chlapi.
Agitační palkáty - jak za socialismu
Projednali jsme spoustu důležitých témat	Hráli jsme a zpívali až do rána bílého
Hráli jsme stolní tenis	A někteří se jen dívali
Občas jsme na někoho čekali na nádraží	To nádraží kdysi dávno Nemojanský starosta propil, proto se jmenuje Luleč

V sobotu měli hned tři lidé narozeniny a to: Stáňa, Leo, Martin

Děvčata připravila dort	Tady je dort amoleťák
Martin sfoukl svíčky	Oslavenci dostali hobla. Nejdříve Leo, no byla to fuška váží asi 120kg
Pak Martin, to bylo celkem bez problémů	A nakonec Stáňa, to je asi třetina hmotnosti Lea
Stáňa nakrála dort	A připili jsme si na zdraví
Pak následovala tuš a předání diplomu Přemovi pro nejlepšího zemákoškrabala
Pak jsme hráli lečo	Zátiší se skleničkou vína, Matrinem a pytlíkem od křupek

Kráčeli jsme probouzející se jarní přírodou

Skoro jak na pohlednici
Luleč - kostel na kopci
	Málem jsme zabloudili
	A nakonec jsme to našli
Farma zblízka	Dostihové závodiště
Koně	Bolek Polévka se svojí čtvrtou manželkou (asi je muslim)

Drobné zvířectvo - jako na správné farmě

Závodní trabant z kopce udělá až 53 km/h	Lom
	Odpočinek po namáhavé cestě

V Lulči jsou 2 kostely. Jeden se nachází na kopci nad nádražím Luleč.
A druhý ve vesnici u vojenské fary, kde jsme byli ubytováni.

Tohle by měl být kostel na kopci. Hlavní oltář	Varhany
Anička se zvonem	Ve věži byly černočerná tma, svítil nám jen malinký plamínek svíčky

Věžní hodiny zevnitř	Až jsme se trochu začali bát